Očkování

Povinné

Další povinné očkování bez vazby na věk:

• pneumokokové nákazy
• virová hepatitida A
• virová hepatitida B*
• vzteklina
• spalničky

Tato očkování jsou povinná pouze pro určité skupiny obyvatel.

Další doporučené očkování bez vazby na věk:

• pneumokokové nákazy
• chřipka
• virová hepatitida A
• virová hepatitida B
• klíšťová meningoencefalitida
• vzteklina
• plané neštovice

Záškrt (diférie)

Jde o onemocnění vyvolané bakteriemi, které se vyskytují v ústech, nose a hrdle infikované osoby. Při záškrtu se vyvíjí v hrdle na sliznicích změny, vedoucí k potížím s polykáním, zužují se nakonec dýchací cesty a dítě se může udusit. Silný toxin (jed), který produkují baktérie záškrtu, se v těle šíří a může způsobit vážné komplikace, jako např. poškození srdečního svalu a dokonce selhání srdce. Na záškrt umírá kolem 7 % lidí, kteří s ním přišli do styku a nebyli očkováni.

Tetanus

Tetanus je často smrtelné onemocnění, které je způsobeno toxinem baktérií, které jsou přítomny v půdě a hnoji. Člověk se nemůže nakazit od druhého člověka. Nákaza vnikne do těla otevřeným zraněním, které může být i tak malé, jako je píchnutí špendlíku. Tetanus napadá nervový systém, způsobuje těžké svalové stahy (spasmy), především v oblasti krku a čelistních svalů. Následují potíže s dýcháním, bolestivé stahy a nenormální srdeční rytmus. V České republice je při současném rozšíření očkování tetanus u dětí nesmírně vzácný, ale stále se vyskytuje, byť ojediněle, u dospělých, kteří nikdy nebyli proti němu očkováni nebo nepodstoupili přeočkování.

Černý kašel (pertuse)

Jde o vysoce infekční onemocnění způsobené baktériemi, rozšiřuje se kašláním nebo kýcháním. Černý kašel napadá dýchací cesty a může způsobit obtíže s dýcháním. Objevují se opakované záchvaty kašle, mezi nimi dítě lapá po dechu a vydává tak charakteristický zvuk připomínající kokrhání. Po kašli mohou děti zvracet. Při úporném dlouho trvajícím kašli se objevuje i krvácení do očních spojivek a otoky okolo očních víček. Kašel může trvat týdny až měsíce. Černý kašel probíhá těžce především u dětí v prvním roce života, často vyžaduje pobyt v nemocnici. Komplikace zahrnují zápal plic, závažná jsou postižení centrálního nervového systému – záněty mozku, včetně trvalých následků, a dále dlouhodobé postižení plic. Přibližně jedno z 200 dětí mladších 6 měsíců, které onemocní černým kašlem, zemře na uvedené komplikace. V době těhotenství protilátky proti černému kašli z těla matky do těla plodu přecházejí hůře než ostatní protilátky, a proto jsou děti ohroženy již v útlém věku.

Haemophilus influenzae B

Infekce bakterií Hemophilus Infl. b (HIb) je nejčastější příčinou život ohrožující infekce u dětí mladších 5 let. Může způsobit hnisavý zánět mozkových blan (meningitis), zánět příklopky hrtanové (epiglotitis). Meningitida i epiglotitida mohou během několika hodin skončit smrtí dítěte. Další možnou komplikací je zápal plic, záněty kloubů atd. Očkování je možno obecně doplnit i u starších dětí, které již nevyžadují tolik dávek jako kojenci, a navíc riziko infekce s věkem klesá. Od roku 2001 je vakcína obsažena v tetra vakcíně spolu s očkováním proti záškrtu, tetanu a černému kašli.

Žloutenka typu B

Všechny děti narozené v České republice po 1. červenci 2001 jsou dnes očkovány proti hepatitidě B. První dávku dítě dostává souběžně s první dávkou tetra vakcíny. Žloutenka typu B je závažné onemocnění, její následky mohou přetrvávat celý život a působit závažné pozdní komplikace. Je způsobena virem, který napadá játra. U kojenců a batolat většinou probíhá jen s lehkými příznaky nebo vůbec nepoznaně. U mnoha těchto dětí zůstává však virus v organismu po mnoho let a mohou být infekční pro své okolí. Až u 25 % těchto přenašečů hepatitidy B se může později projevit závažné onemocnění jater, včetně nádorového postižení. Virus se vyskytuje v infikovaných tělních tekutinách včetně krve, slin a spermatu. Ochranný efekt očkování trvá mnoho let a představuje efektivní prevenci této choroby.

Obrna

Důvodem očkování v naší republice, byť se tato nemoc u nás již dlouhodobě nevyskytuje, je riziko, že bude dětská obrna zavlečena do ČR z ostatních zemí a znovu se rozšíří mezi dětmi a dospělými, kteří nebyli očkováni. Dětská obrna může způsobit jenom lehké příznaky, ale i velmi závažné onemocnění. Virus se dostává do zažívacího systému, způsobuje horečky, zvracení a svalovou ztuhlost, napadá nervový systém a může způsobit trvalé ochrnutí svalstva. Ty mohou postihnout i dýchací a polykací svaly, což je smrtící komplikace. Kolem 5 % pacientů přijatých do nemocnice s příznaky dětské obrny umírá a asi 50 % má trvalé následky.

Možné vedlejší účinky hexa vakcíny

Tato vakcína má málo vedlejších účinků, ačkoliv některé děti mají lehce zvýšenou teplotu a v místě vpichu se objeví zarudnutí, pálení a otok. Většinou tyto vedlejší účinky zmizí bez léčby. Běžně používaným lékem je Paralen. Ten snižuje teplotu a omezuje i nepříjemný pocit v místě vpichu. Riziko výskytu teplotní reakce po očkování stoupá se stoupajícím počtem podaných dávek hexa vakcíny.

Sledování a režim dítěte po očkování

• po očkování dítě vždy musí být 30 minut pod lékařským dozorem kvůli časné – anafylaktické – reakci na očkování – vyčká s rodiči v čekárně
• po očkování neživou vakcínou – TetrAct-HIb, Infanrix-HIb, Infanrix-Hexa, Engerix – musí dítě mít 48 hodin rekonvalescentní režim: vyvaruje se zvýšené tělesné zátěži – sporty, plavání, nesmí na slunce. Po očkování živou vakcínou – Polio, Trivivac, Priorix, Priorix-Tetra, Varilrix, tuberkuloza – platí totéž, ale na dobu 2 týdnů
• nežádoucí účinky, se kterými rodiče seznámí lékař, musí rodiče nahlásit ošetřujícímu lékaři

Spalničky

Spalničky jsou vysoce infekční virové onemocnění, které způsobuje horečky, vyrážku, kašel, zánět spojivek a řídkou rýmu. Komplikace provázející spalničky mohou být velmi nebezpečné, asi u 5 % dětí se může vyskytnout zápal plic. Průměrně u jednoho dítěte ze 2 000, které onemocní spalničkami, se vyvine zánět mozku (encephalitis). Tento zánět mozku končí asi ve 20 % smrtí dítěte, až 40 % dětí může mít po encephalitidě trvalé následky. Spalničky způsobily v uplynulých letech ve vyspělých zemích více úmrtí než záškrt, černý kašel a zarděnky dohromady. Několik let po infekci spalničkami se může u dětí rozvinout velmi závažné, naštěstí vzácně se vyskytující, onemocnění zvané subakutní sklerotizující panencephalitis (SSPE). To je onemocnění, které rychle zničí mozek a pravidelně končí smrtí. SSPE se rozvine přibližně u jednoho z 25 000 případů spalniček.

Příušnice (parotitis)

Příušnice jsou virové onemocnění, které způsobuje horečky, bolesti hlavy a zánět slinných žláz. Někdy může způsobit zánět mozkových blan (meningitidu), v méně než 1 % se objevuje i zánět mozku (encephalitis), trvalé následky jsou naštěstí vzácné. Po prodělaných příušnicích se může jako komplikace objevit trvalá hluchota a přibližně u jednoho z pěti dospívajících nebo dospělých mužů, kteří onemocní příušnicemi, může vzniknout bolestivý otok a zánět varlat. Většinou se jedinec zcela uzdraví, ale v řídkých případech to může způsobit sterilitu.

Zarděnky (rubeola)

Zarděnky jsou obvykle lehké onemocnění dětského věku, ale mohou jimi onemocnět také dospívající nebo dospělí. Obvyklé příznaky zarděnek jsou zvýšená teplota, zvětšené uzliny na krku, bolesti kloubů a vyrážka, která se objeví na obličeji a krku a trvá dva nebo tři dny. Uzdravení ze zarděnek je většinou rychlé a úplné. Daleko nebezpečnější jsou ale zarděnky vrozené, kdy se při setkání těhotné ženy přenese infekce na plod. Zarděnky prodělané během prvních 20 týdnů těhotenství mohou způsobit vážné poškození dítěte již před narozením. U dítěte se pak vyskytují poruchy sluchu, zraku, vrozené srdeční vady a porucha duševního vývoje se závažným opožděním. Děti by měly být poprvé očkovány proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám okolo 12 měsíců života. Očkovací látka obsahuje malé množství živých, oslabených, virů spalniček, příušnic a zarděnek a malé množství antibiotika neomycinu.

Možné vedlejší účinky očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám

Nejobvyklejší reakcí je pocit nevolnosti a zvýšená teplota, možná je vyrážka, která se objeví 5 – 12 dní po očkování. Děti, u kterých se v tomto čase objeví vyrážka, nejsou pro ostatní nakažlivé. Teplotu lze snížit odpovídající dávkou paralenu. Občas se vyskytne u dětí lehký otok slinných žlaz (přibližně tři týdny po očkování). Závažnější reakce jsou řídké. Přibližně u jednoho z více než 30 – 40 tisíc očkovaných se může vyskytnout pokles krevních destiček vedoucí k tvorbě modřin nebo krvácení ze slisnic. Výskyt encephalitidy (zánětu mozku) po očkování je vzácný – asi jeden případ z milionu dávek nebo méně. I zde je riziko závažných komplikací po očkování nesrovnatelně menší než riziko vlastního onemocnění. Příklad: Pokud žádné dítě ve škole s 500 žáky nebude očkované proti spalničkám a tento kolektiv se setká s dítětem, které má rozvinuté spalničky, onemocní prakticky všechny děti, závažný zápal plic se vyskytne u 20 dětí a je vysoce pravděpodobné, že u jednoho dítěte dojde ke spalničkovému zánětu mozku. Jestliže však všechny děti budou očkovány, je pravděpodobnost zánětu mozku prakticky nulová.